Co pomáhá restauracím přežít a ne jen přežívat v těžkých dobách lockdownů

Olivia Rhye
11 Jan 2022
5 min read

Velmi pozitivně vnímají vlastní zkušenosti se zavedením výdejních okének. Ty chtějí využívat i po konci nouzového stavu. Ukázalo se, že jsou zákazníci, kteří tento způsob budou rádi využívat i v době pocovidové. Bez výdejních okének, vlastních rozvozů, štamgastů, ale zároveň i často kritizované podpory od státu, by tuto dobu mnohé restaurace nepřežili a některé jen doslova přežívali.

 

Na zvládání covidové situace v pohostinství jsme se zeptali majitele restaurace Klika Kitchen & Coffee z Českých Budějovic pana Petra Kliky. Opatření, která přicházela, navedla podnik i jiným směrem a otevřela zcela nové obzory. “Díky covidu a rozvozům jídel, jsme se dostali na nové trhy k úplně jiným lidem, než u nás dříve běžně nakupovali. Věřím, že jsme získali nové klienty, které si udržíme do budoucna.” 

Jak Vás a Váš podnik pandemie od jara 2020 ovlivnila?

Koho by epidemie neovlivnila? Ovlivnila nejen 100 % národa, ale dokonce i 100 % světa! Myslím, že není místo ani osoba, která by nebyla aspoň trošku ovlivněna. Samozřejmě je to hodně nepříjemné, ale pořád si říkám lepší covid než válka. 

 

Vidíte něco pozitivního, co kvůli Covid-19 v gastronomii a pohostinství vzniklo, vznikne?

Ve všem negativním se dá najít i pozitivum. Nebo by aspoň mělo. Pozitivně vnímám např. to, že se (aspoň částečně) národ semkl a drží při sobě víc než dřív. Pomáháme si a víme, že jsme na tom všichni nějak špatně a je potřeba si navzájem vyjít vstříc nebo se podpořit. Pozitivně vnímám i to, že některé kroky, které by za normálních okolností trvaly roky se najednou vyřešily během pár týdnů až měsíců. Např. vývoj různých e-shopů a platforem pro online prodej třeba jídel z restaurací. To je super, jak to najednou šlo rychle a moc to pomohlo. Díky covidu a rozvozům jídel atd. jsme se dostali na nové trhy k úplně jiným lidem než u nás dříve běžně nakupovali. Věřím, že jsme získali nové klienty, které si udržíme do budoucna, díky tomu, že nás poznali a my se přizpůsobili jejich potřebám. Určitě to ocenili a věřím, že to nezapomenou.

 

Jak se dle Vás změní nebo už změnil svět pohostinství po pandemii?

Samozřejmě pohostinství je daleko víc online než bývalo. Už to není jen jídlo na talíři a pivo v půllitru v offline hospodě. Komunikace s lidmi a technologie mohou toto odvětví posunout úplně dál a jinam. To je svým způsobem taky pozitivní. Samozřejmě se to může otočit i proti nám, ale to předbíhám. Věřím však, že plno lidí by odradilo, kdyby si nemohli na to své oblíbené pivo zajít jen tak spontánně, rychle a bez plánů a byrokracie. Pokud by se např. museli jakkoliv registrovat nebo tak něco, aby mohli vejít dovnitř.. takový svět bych nechtěl! 

 

Podařilo se Vám něco zajímavého, prospěšného ve vaši provozovně v době pandemie? Co konkrétně?

Začali jsme prodávat víc produktů určených ne k okamžité spotřebě na místě, ale ke konzumaci až doma nebo někde jinde. Před Vánoci to byly třeba punče v lahvičkách na doma nebo vánočky či celé dárkové balíčky pod stromeček. Zjistili jsme, že v tom je potenciál a že i když jsme restaurace, tak můžeme vytvářet i produkty na doma. To bylo zajímavé zjištění, které nyní rozpracováváme dále. 

 

Jak vnímáte vládní opatření proti šíření Covid-19 z pohledu restauratéra? 

K vládním opatřením se nebudu moc vyjadřovat, protože nevím, jak na ně reagovat. Cokoliv kdo vymyslí stejně nemá žádnou váhu a neustále se mění nebo neplatí nebo je nějak jinak pochybné. Neexistuje jasný systém, který by fungoval. Je to chaos a to je na tom asi to nejhorší. Kdyby bylo jasné, jaké jsou podmínky hned na začátku, žilo by se daleko snáze. Takto člověk nic neví a nemůže nic plánovat a má jen pocit, že ten systém se ho snaží jen zlikvidovat. A teď nemluvím pouze o vládních opatřeních u nás, ale vlastně globálně celosvětově. Sice jsou jiné země, kde je to čitelnější než u nás, ale i tam mnohdy nevíte, co ještě dál přijde a co si kdo vymyslí... 

 

Museli jste propouštět zaměstnance?

Nepropustili jsme ani jednoho zaměstnance. Všem jsme našli jinou práci. V kombinaci jejich ochoty být flexibilní se státní podporou antivirus se to dá přežít. V práci se střídají nebo dělají jinou činnost než dřív, ale mají práci a činnost, což vnímám jako nejpozitivnější. Neztratili ještě úplně smysl života a bojují! Z toho mám radost a vážím si jich za to. A nyní dokonce budeme přijímat zaměstnance nového, tak snad se náš záměr vydaří. Je to svým způsobem výzva tento nestandardní režim k seberozvoji.

 

Jaký dopad na podnik a na Vás má neustálé otevírání a zavírání a nemožnost předvídat další opatření?

Jak už jsem uvedl výše. To je na tom asi to nejhorší. :( Je to hrůza cokoliv plánovat. Vlastně je to nemožné. A navíc člověk zabije strašně moc času a energie byrokracií, která s tím vším vzniká. Takže místo toho, aby se zaměřoval na něco podstatné, tak je v práci pomalu víc času než obvykle a řeší nezbytné hlouposti, které jsou však pro něj momentálně důležité pro přežití :(.

 

Máte po celou dobu karanténních opatřeních otevřené okénko?

Ano, okénko jsme otevřeli hned druhý den po zákazu a následně v něm pokračovali vždy, když bylo potřeba. Jen po Vánocích jsme si dali týden oddech a měli plně zavřeno. Každopádně je pravda, že máme dobrou lokaci, která si o okénkový prodej vyloženě říká a byl by hřích ho nemít. I když je paradox, že kdybychom měli úplně zavřeno, nic nedělali a jen se váleli doma na gauči a čerpali všechny možný státní podpory dohromady, tak bychom se možná měli podobně.. Ale nás ta práce baví. 

 

Využíváte rozvoz? 

Ano. Již před krizí jsme spolupracovali s dvěma malými lokálními rozvozovými službami a s nimi pracujeme i nadále. Lákali nás velcí hráči na tomto poli, ale nejdeme do toho. Když máme zavřeno, tak nejraději rozvážíme sami svépomocí. To je nejlepší. 

 

Jak moc jsou okénko a možnost rozvozu důležité? Kdybyste toho nevyužívali,  mělo by to dopad na provozovnu a jaký?

Už jsem zmínil výše. Pro nás je důležité. Kombinace okénkového provozu s programem antivirus mi přijde smysluplná a fungující. Nejdůležitější pro mě je fakt, že jsme se díky tomu dostali k novým zákazníkům, kteří nás třeba dosud neznali a zalíbili jsme se jim. To je nejvíc! Kdybychom byli zavření a jen čerpali dotace, tak si myslím, že by se změnilo jen to, že bychom se nudili doma a zatěžovali státní systém dva až třikrát tolik zbytečně a nic navíc nezískali/neztratili. Přežili bychom i tak, ale bylo by to doslova přežívání, takto jsme aspoň trochu v kontaktu s lidmi a žijeme! To je nejdůležitější. Nenechat ze sebe udělat úplný zombie. 

 

Jak si aktuálně udržujete nebo lákáte nové zákazníky? (Věrnostní programy, komunikace přes sociální sítě, akce, jiné..)

Jsme hodně aktivní na sociálních sítích. Čas od času uděláme nějakou akci, ale spíš netradiční věc, kterou všichni chtějí zkusit a ochutnat. Např. před Vánoci jsme zavedli horkou čokoládu s domácím perníčkem, šlehačkou a marsmellow a stal se z toho takový hit, který ještě dnes funguje! To jsme nečekali. 

 

Jsou pro Vás důležití štamgasti? Vnímáte, že nyní Vám jejich přízeň pomáhá?

Štamgast je důležitý pro každou restauraci. Je třeba o ně pečovat a vychovávat nové. Naši loajální zákazníci nám hodně pomohli v těchto těžkých dobách a my jim za to moc moc děkujeme! 

 

Museli jste kvůli opatřením upravit svůj koncept, změnit směr, kterým Váš podnik vynikal?

Ano, podnik se musí umět rychle přizpůsobit změnám podmínek a být aktivní. Bez toho by to nešlo a nefungovalo. 

 

Aktuální program pomoci od státu pro restaurace z Vašeho pohledu (pomáhá, zachrání restaurace...)

K aktuálnímu programu pomoci řeknu jen to, že je smutné, že stát opět dopředu neřekl, jak to přesně bude. Resp. řekl něco, co pak neplatí a to mě mrzí. Není to úplně fér přístup v téhle době a nabádá to k tomu, že je to moc nezajímá. 

 

Dokážete si představit, že v tomto stavu jako je od jara 2020 dokážete udržet provoz, zaměstnance a sám sebe, až do podzimu. (předpokládáme-li proočkovanost rizikové skupiny na konci června a například otevření jen s 30% kapacity provozovny)

Představit si to dokážu, ale chci znát jasný pravidla hry. Né, že v březnu slavnostně otevřeme a v dubnu zas zavřeme. Věřím však, že my budeme schopni se kdykoliv přizpůsobit, i když nás to stojí velké úsilí.. Záleží na vedení státu, jak moc bude chtít společnost zlikvidovat nebo ji naopak pomoci.

Olivia Rhye
11 Jan 2022
5 min read